close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Miluj, jako by Tě nikdo nikdy nezranil ! Pracuj, jako bys nepotřeboval peníze ! Tancuj, jako by se nikdo nedíval ! Zpívej, jako by Tě nikdo neposlouchal ! Žij, jako bys žil v ráji !

Lepší to bejt nemůže

10. května 2013 v 22:00 |  Diary
Už ani nevim, kdy jsem na tenhle blog psala naposled, ale dneska to už opravdu nejde, Potřebuju se z toho všeho naprosto vypsat. V poslední dobou se mi zdá, že jde všechno kolem mě a naprosto nic se mi nedaří. Je úžasné, že ve svých 18. letech se cítím jako 10. letý malí dítě, který něco ukradlo. Jasně ve škole se snažim jako debil, chodim do autoškoly, dvakrát týdně do práce, doma pomáhám,.. nepomáhá vůbec nic, stejně jsem hrozně líná bytost.. řekněte mi saka co už mam konečně udělat, abych se někomu zavděčila, aby mě ve škole nepomlouvali, že jsem šprtka, aby byl ke mě už sakra ten život trochu spravedlivější..
 

Copak se to stalo

5. října 2012 v 14:07 |  Diary
Ptám se sama sebe jak je možné, že už mi zachvilku bude 18 let a můj život je tak strašně stereotypní a nudný. Ano můžu si za to jistě sama, ale stejně tak sama bych si mohla za to, kdyby nebyl ale na to jsem dosti líné stvoření a jak jsem v poslední době zjistila, tak parádně i bez vůle.
Copak je to normální, že si přijdu jako mladá dáma v přechodu. No asi ne. Zajímalo by mě jak bych se měla vymanit z pocitu, že žiju ten nejhroznější život na světě. Sama na to mám názor ten, že od doby kdy jsem byla prakticky pořád nemocná jsem se odcizila mnoha lidem a když jsem se pak vrátila zpátky do reality, chodila jsem místo na diskotéky d práce nebo se radši schoulila do náruče mému drahému protějšku. Tyhle chvíle mám nejradši ze všech, protože bych snad nejradši chodila do práce, měla svůj byt a nemusela řešit každodenní šprtání- se na testy. Přezto všechno mám ale v poslední době pořádnou tendenci zažívat ty staré chvilku, jenomže můj problém je ten, že už prakticky nevím jak se mám zpátky začlenit mezi kolektiv. Mám pár dobrých přátel, ale není to co to bývalo. Spíš mě každý bere jako to je ta holčina, která miluje nadevše svého klučinu a tvoří spolu ideání pár. Jenomže on taky chodí na hodně párty sám a já bych to chtěla umět taky.. tak kdo mi poradí.. :P

Den č.6,7,8

7. července 2012 v 17:26
Takže mám zasebou poměrně tři těžké dny. Ve čtvrtek a v pátek jsem byla sbírat borůvky, které mi pomohli vydělat si penízky, kkteré teď budu opravdu potřebovat a ještě by se mi klidně nějaké na víc hodily. :) No tyhle tři dny jsem prožila poměrně hezky, ale nějaké drobnůstky by se tam našly. Dostala jsem úžasný dárek, který jsem ani nečekala a mám z něj opravdu velkou radost. Dneska bych měla jít s kamarádkou spát k jednomu kamarádovi, tak jsem zvědavá jak se to všechno vyvede. jsem docela unavená, protože jsem po celodenním úklidu. :)
 


Den č.5

4. července 2012 v 22:31 | Someone who needs the better life |  Diary
Nemám teda vůbec nic hotového, ale dneska mi už na něčem nezáleží. Mám toho tak akorát pokrk. Je strašné, jak se dokáže změnit život v sedmi minutách! Měla jsem se svým klukem domluveno, že u sebe budeme spát oba dva víkendové dny (ze soboty i z neděle).. jenomže, jsem si potom nějka všimla, že dal účast na sobotní akci asi sedm minut potom co jsme se na tm domluvili!! Proto jsem mu psala co to znamená a dozvěděla jsem se, že moje snaha strávit už konečně pořádně spolu nějaký čas přišla opět vniveč, prootože si myslím, že to dopadne tak, aby mohl jít tam. No prostě......
jinak jsem si ten den docela užila. V práci jsem málem usla, potkala jsem kamarádku se kterou jsem byla na táboře asi před třemi lety, což jsem vůbec nečekala. Koupila si to, co jsem potřebovala a doplazila se v úmorném vedru až domů a pak byla s ním.. ale tohle se mi nelíbí.

Den č. 4

3. července 2012 v 20:17 | Someone who needs the better life |  Diary
Takže ono to tak špatné nakonec nebude. Dnešní den v práci se zdál zprvu velmi zářivý, ale potom mě to tam moc nebavilo. Jeden "kolega" do mě neustále rozumoval až mě to ani nebavilo poslouchat, proto jsem hodně poslouchala mp3ku. Ten den ale hodně utekl, takže to bylo v pohodě. Pak jsem čekala na mamku, protože šla na laiser, proto jsem si došla na jednu točenou zmrzlinu a vychutnávala si krásný venkovní vánek. Domů jsem dorazila opět později. poprvé jsem si zacvičila a měla jsem ze sebe opravdu radost, proto jsem si musela večer za odměnu dopřát další film opět Indiana Jones.

Den č. 3

2. července 2012 v 19:03 | Someone who needs the better life |  Diary
Tak je to zamnou. První pracovní den. Nakonec tedy od šesti, ale do dvou, protože jsem musela absolvovat odpolední misi u doktorky. Na první den, to zase tak špatné nebylo, ale jsem docela dost unavená.
Také jsem dneska absolvovala první návštěvu našeho bazénu a bylo to super! :) No hlavně bych ho měla využít více, protože je teď opravdu velké horko.
Abych řekla pravdu tak nestíhám. Měla jsem na dnešek tolik plánů, ale zatím jsem stihla akorát dokoukat Indiana Jones a bazénovat. Mamka mi koupila vytamíny na vlasy, protože mi začaly hroznou rychlostí padat, což zapříčinilo moji skoro hodinovou návštěvu nemocnice a momentálně kuchtím rizoto k zítřejšímu obídku. §
Možná si ještě půjdu s bráchama kopnout, ale to je dost ve hvězdách, protože jsem docela dost unavená :P

Den č. 2

1. července 2012 v 21:55 | Someone who needs the better life |  Diary
Tak a druhý den je zamnou. Nakonec to však včera dopadlo naprosto jinak, než jsem si představovala. Do muzea jsem sice šla, ale také jsem musela s mamkou do práce. Původně jsem měla ještě navečer plány, že pojedeme na výlet, ale během doby co jsme strávily asi půl hodiny v práci mi volal můj kluk, že se mi plány mění. Takže jsem až do dnešního odpoledne byla s jeho rodinou u babičky. Byla jsem moc ráda, že spolu můžeme strávit opět nějakou tu chvilku navíc, protože vůbec nevím kolik jich ještě tenhle měsíc bude.
Když jsem přijela domů, byla jsem naprosto na odpis, takže jsem si musela jít lehnou. Měla jsem docela hodně plánů, ale nakonec jsem nestihla dokoukat ani film (Indiana Jones), protože jsem musela jít ještě k babičce. Zítra jdu od šesti do práce, takže už mažu do hajan. Jsem zvědavá co zítra budu dělat, protože jsem si nic nenaplánovala. Tak uvidíme. Tenhle celý týden je celekm ve hvězdách.

Den č. 1

30. června 2012 v 10:01 | Someone who needs the better life |  Diary
Tak a je to tady. Nastal první den prázdnin a to znamená, že pro mě strašně velká změna. Když si představím jak jsem trávila minulé prázdniny, vůbec si nedokážu představit, že už je to celý rok, co jsou pryč. Je to hrozně dávno a já vím, že takhle už prázdniny trávit nechci.
Můj největší zlom nastal včera asi okolo jedenácté hodiny večerní. Vím, že mě můj kluk připravovat na to, že je tady určitá 50% šance na to, že stráví celý srpen v Německu, ale vůbec jsem si nepřipouštěla, že to opravdu dopadne. Když mi ale, včera napsat tu zprávu zprvu jsem tomu nemohla uvěřit. Moje první reakce byla, že jsem se strašně rozbrečela a bylo mi smutno. Pravda je, že v té chvíli jsem vůbec nevěděla jak ten celý měsíc vyplním. Když jsem šla spát, samozřejmě jsem nemohla usnout a přemýšlela jsem o tom, co vlastně bude. Drtila mě představa, jak je možné, že nejsem schopná si naplánovat svůj vlastní život. To bylo to nejhorší. Když jsem ale začala usilovně přemýšlet, došlo mi, že to zase tak strašné nebude, ale zároveň vím, že ani nejlepší. Ten měsíc nějak snad zaplním, udělám si plánovač akcí, kam budu zaznamenávat všechno důležitého a budu se snažit psát každý den tenhle "deník", který by mi měl z určité části pomoct.
Takže dnes udělám tenhle plán, potřebuju si zajít do informačního centra a nejspíše půjdu do muzea. Začíná, ale pršet tak uvidíme. Ještě musím přečíct hodně knížek.

Kam dál